
tak jsem se rozhodla, že vypíšu nějaký ty hlášky nebo momenty mezi Edwardem a Bellou, které mám opravdu ráda x) zatím nejsem ještě ani v půlce, takže sem napíšu zatím jenom ty, co mám x)
Potom co Bellu 3 kluci pozvali na ples a ona se vymluvila na to, že pojede zrovna do města.
,,Tak fajn, na co se mě chceš zeptat?"
,,Říkal jsem si, jestli od soboty za týden - víš, v den toho jarního plesu -"
,,Snažíš se být vtipný?"
,,Tak fajn, na co se mě chceš zeptat?"
,,Říkal jsem si, jestli od soboty za týden - víš, v den toho jarního plesu -"
,,Snažíš se být vtipný?"
,,Myslím, že se na mě tvoji přátelé zlobí, že jsem jim tě ukradl."
,,Oni to přežijou." Cítila jsem, jak se mi jejich pohledy zabodávají do zad.
,,Já tě ale možná nevrátím," řekl s rozpustilým zablesknutím v očích.
,,Oni to přežijou." Cítila jsem, jak se mi jejich pohledy zabodávají do zad.
,,Já tě ale možná nevrátím," řekl s rozpustilým zablesknutím v očích.
,,To je vážně frustrující, víš," stěžoval si.
,,Ne," nesouhlasila jsem rychle, v očích tvrdý pohled, ,,nedokážu si představit, proč by to vůbec mělo být frustrující - že ti někdo odmítne povědět, co si myslí, i když každou chvíli dělá tajuplné drobné narážky, takže v noci nemůžeš spát a přemítáš, co asi tak mohly znamenat... co je na tom prosím tě frustrujícího?"
Zakřenil se.
,,A nebo třeba," pokračovala jsem, jak se ve mně uvolnila zadržovaná zlost, ,,se ten člověk chová podivně - jeden den ti za neskutečných okolností zachrání život, a druhý den se k tobě chová jako k vyvrhelovi, a nikdy nic z toho nevysvětlí, i když to slíbil. Na tom přece taky není nic frustrujícího."
,,Ty ses nějak rozjela co?"
,,Ne," nesouhlasila jsem rychle, v očích tvrdý pohled, ,,nedokážu si představit, proč by to vůbec mělo být frustrující - že ti někdo odmítne povědět, co si myslí, i když každou chvíli dělá tajuplné drobné narážky, takže v noci nemůžeš spát a přemítáš, co asi tak mohly znamenat... co je na tom prosím tě frustrujícího?"
Zakřenil se.
,,A nebo třeba," pokračovala jsem, jak se ve mně uvolnila zadržovaná zlost, ,,se ten člověk chová podivně - jeden den ti za neskutečných okolností zachrání život, a druhý den se k tobě chová jako k vyvrhelovi, a nikdy nic z toho nevysvětlí, i když to slíbil. Na tom přece taky není nic frustrujícího."
,,Ty ses nějak rozjela co?"
,,Ty nemáš hlad?" zeptal se zmateně.
,,Ne." Nechtěla jsem mu vykládat, že mám žaludek nervozně stažený. ,,Ty?" Podívala jsem se na prázdný stůl před ním.
,,Ne, nemám hlad." Nerozuměla jsem jeho výrazu - vypadalo to, jako že ho pobavil nějaký vtip, kterému rozumí jen on sám.
,,Ne." Nechtěla jsem mu vykládat, že mám žaludek nervozně stažený. ,,Ty?" Podívala jsem se na prázdný stůl před ním.
,,Ne, nemám hlad." Nerozuměla jsem jeho výrazu - vypadalo to, jako že ho pobavil nějaký vtip, kterému rozumí jen on sám.
,,Prosím tě, pověz mi jenom jednu malou teorii." Jeho oči se do mě pořád žhavě opíraly.
,,Ehm, no, kousnul tě radioaktivní pavouk?" Je taky hypnotizér? Nebo je prostě jen strašně snadné mě rozhodit?
,,To není moc kreativní," poškleboval se.
,,Je mi líto, nic jiného nemám," odsekla jsem uraženě.
,,Nejsi ani blízko," popichoval.
,,Žádní pavouci?"
,,Ne."
,,A žádná radioaktivita?"
,,Žádná."
,,Zatraceně," povzdechla jsem si.
,,Ani kryptonit mně nedělá starosti," uchechtl se.
,,Ehm, no, kousnul tě radioaktivní pavouk?" Je taky hypnotizér? Nebo je prostě jen strašně snadné mě rozhodit?
,,To není moc kreativní," poškleboval se.
,,Je mi líto, nic jiného nemám," odsekla jsem uraženě.
,,Nejsi ani blízko," popichoval.
,,Žádní pavouci?"
,,Ne."
,,A žádná radioaktivita?"
,,Žádná."
,,Zatraceně," povzdechla jsem si.
,,Ani kryptonit mně nedělá starosti," uchechtl se.
,,Takže ty omdlíváš, když vidíš krev?" zeptal se. Zdálo se, že ho to pobavilo.
,,Cítila jsem krev," řekla jsem a nakrčila nos. Leeovi nebylo špatně z toho, že se díval na jiné lidi, jako mně.
,,Lidé krev nedokážou cítit," oponoval.
,,No, já to dokážu - právě z toho se mi dělá nanic. Páchne to jako rez... a sůl."
Zíral na mě s neproniknutelným výrazem.
,,Co je?" zeptala jsem se.
,,To nic."
,,Lidé krev nedokážou cítit," oponoval.
,,No, já to dokážu - právě z toho se mi dělá nanic. Páchne to jako rez... a sůl."
Zíral na mě s neproniknutelným výrazem.
,,Co je?" zeptala jsem se.
,,To nic."
,,Mohl jsi mi zavolat," usoudila jsem.
Byl zmatený. ,,Ale já jsem věděl, že jsi v pořádku."
,,Ale já jsem nevěděla, kdes byl ty. Já -" zaváhala jsem a sklopila jsem oči.
,,Co?" Jeho sametový hlas byl neodolatelný.
,,Nelíbilo se mi to. Že jsem tě neviděla. Taky jsem z toho nervozní." Začervenala jsem se, když jsem to vyslovila nahlas.
Byl zmatený. ,,Ale já jsem věděl, že jsi v pořádku."
,,Ale já jsem nevěděla, kdes byl ty. Já -" zaváhala jsem a sklopila jsem oči.
,,Co?" Jeho sametový hlas byl neodolatelný.
,,Nelíbilo se mi to. Že jsem tě neviděla. Taky jsem z toho nervozní." Začervenala jsem se, když jsem to vyslovila nahlas.
,,Myslím to vážně," zasténal.
,,Já taky. Jak jsem řekla, nezáleží mi na tom, co jsi. Je příliš pozdě."
,,Já taky. Jak jsem řekla, nezáleží mi na tom, co jsi. Je příliš pozdě."
,,Bello?" Otočila jsem se a on se skláněl ke mně, jeho bledý půvabný obličej byl jenom pár centimetrů od mého. Srdce mi přestalo bít.
,,Spi sladce," řekl. Jeho dech mi vanul do tváře a omračoval mě. Byla to ta samá jemná vůně, kterou vonělo jeho sako, ale v koncentrovanější formě. Zamrkala jsem, naprosto omámená. Odklonil se.
Nebyla jsem schopná se pohnout, dokud se můj mozek nějak nesrovnal. Pak jsem nemotorně vystoupila z auta, musela jsem se opřít o dveře. Měla jsem dojem, že slyším, jak se zahihňal, ale ten zvuk byl tak tichý, že jsem si nebyla jistá.
,,Spi sladce," řekl. Jeho dech mi vanul do tváře a omračoval mě. Byla to ta samá jemná vůně, kterou vonělo jeho sako, ale v koncentrovanější formě. Zamrkala jsem, naprosto omámená. Odklonil se.
Nebyla jsem schopná se pohnout, dokud se můj mozek nějak nesrovnal. Pak jsem nemotorně vystoupila z auta, musela jsem se opřít o dveře. Měla jsem dojem, že slyším, jak se zahihňal, ale ten zvuk byl tak tichý, že jsem si nebyla jistá.
V třech bodech jsem si byla naprosto jistá. Zaprvé, Edward je upír. Zadruhé, část jeho osobnosti - a já jsem nevěděla, jak silná je to část - žízní po mé krvi. A zatřetí, jsem do něj bezvýhradně a neodvolatelně zamilovaná.
ty ses nějak rozjela co? :-))